Tak máme rok 2024 za sebou, co? No nevím, jak vy, ale my jsme si ho náramně užili. Hlavně na sociálních sítích byla spousta legrace. Snažil jsem se trochu analyzovat ty komentáře, a musím říct, že nejvíc mě zarazil rozpor mezi domnělým životem kulturisty a životem „běžného, obyčejného člověka“.

Snažil jsem se do toho trošičku vcítit a podívat se na to očima toho obyčejňáka, který považuje kulturisty za bytosti spadlé z nebe odněkud ze souhvězdí Sypákova a pokusím se zmapovat rozdíly všedního dne.

Ráno.

Kulturista se probouzí. Po chlapském obyčeji šmátrá mezi nohy ve snaze podrbat své neexistující koule. Při této činnosti narazí na svůj těžko hmatatelný, zcela nefunkční, penis o velikosti maximálně 5 cm u vzrostlejších jedinců nad 180 cm až 7 cm. Obvykle však samozřejmě méně. Obrací se na svou frigidní cvičící babochlapku s bicepsem 40 cm a klitorisem rozměrů podobných manželově penisu s otázkou, co si dají k snídani…

V tu samou dobu se probouzí běžný, obyčejný člověk. Po chlapském obyčeji nahmatá koule rozměrů plemenného býka jen lehce schované pod brutální anakondou s právě pulzující erekcí trhající peřiny. Obrací se na svou plně oddanou playmate roku 2020, která mu dala přednost před dotírajícími miliardáři s otázkou, co si dají k snídani…

Extrifit Protein Break! 90 g

Dieta bez kompromisů Protein Break! je ideální volba pro ty, kdo chtějí shodit přebytečné tuky.

Snídaně.

Kulturista si dá vajíčka, Break, případně rice&oat mash, zeleninu, trochu ovoce, spočítá makra, zapíše, nafotí na sociální sítě pro sponzora. Tak to tedy aspoň má působit, ale co skutečně jí, nevíme, neb tato informace z komentářů neplyne. Zato víme, že samozřejmě nic z výše uvedeného. Protože to je jen reklama pro sponzora a podvod. Pravděpodobně tedy jí prášky.

Zato obyčejný člověk si uvaří poctivou kávu. Někteří zvolí variantu kávu se špetkou povzbuzujícího nikotinu. A k tomu křupavé, tři dny staré pečivo. Pestrost přílohy je ohromující. Od Vánoc mnohým zbyl gothaj, movitější obyčejňáci uzobnou ze zásob paprikáše na Silvestra, ve všední dny je však klasikou máslo, paštika, či plátek salámu. V žádném případě něco jako Break. Přeci nebudou žrát nějakou chemii.

Odchod do práce.

Kulturista pracuje zásadně jen jeden den. Maximálně týden. Odejde na stavbu, kde neuzvedne paletu, neodveze kolečko, nevykope díru, neumí to s krumpáčem, kladivem, ani lopatou. Nevyjde schody s pytlem cementu. Druhý den proto jde do práce do lesa, kde opět nevydrží ani den při blíže nespecifikované činnosti, pravděpodobně při tahání klády. Jak už bylo řečeno, někteří vydrží i týden. Samozřejmě do doby než se fyzicky a mentálně zhroutí schoulení do klubíčka a budou plakat nad oprávněným posměchem udatných pracovníků.

Obyčejný, běžný člověk si naopak od momentu, kdy si nasadí ochranné bezpečnostní prostředky, počíná jak mechanik formule 1. Bafne plně naložené kolečko a běží s ním do třetího patra rychleji než Usain Bolt. Tam ho vyloží naučeným trhem a poté poklusem běží do pátého, aby během několika málo minut postavil zeď a namíchal maltu rychlostí domácího mixéru. Tak to dělá neúnavně až do večera. Obyčejný člověk-dělník, totiž pracuje zásadně 10-12 hodin, a to každý den bez odpočinku a jakékoliv přestávky. Z tohoto důvodu má vypracované svalstvo i bez posilovny, na kterou nemá v žádném případě čas.

Někdy se nestačím divit…

Po práci.

Kulturista v očích běžného člověka samozřejmě nepracuje, neboť je od rána do večera v posilovně, kde ráno cvičí a odpoledne se nakrucuje několik hodin před zrcadlem. Když už přijde domu, je samozřejmě k ničemu a především nepoužitelný. Pokud s ním chtějí děti, které jsou samozřejmě za a) ze zkumavky, za b) od souseda, stavět domeček z lega, mají smůlu, protože kulturista neuzvedne kostičku. Kupodivu jsem za celý rok nezaznamenal variantu c) z děcáku. Varianta d) vlastní děti, je samozřejmě vyloučena pro nedostatečnou velikost a vyschlost příslušných tělesných orgánů dovršenou impotencí kulturisty. Nepoužitelnost se dále dotýká manželky, které neodnese nákup, co ji přivezl kurýr z Rohlíku a neposeká dříví mamince do bytu s plynovým kotlem. Je to s ním strašný život.

To život obyčejného člověka je jinačí zábava! Ihned, jak skončí v práci, jde lítat kolem baráku. Což, jak jsem tak pochopil, znamená sekat dříví i trávu, natírat plot, opravovat střechu. Protože obyčejný člověk zásadně nejí žádnou chemii, jako jsou ti protejni v oranžový pixle, jde také zasít, pohnojit vlastními výkaly, podojit kravku, zabít králíka, nasypat zrní slepicím, ostříhat ovce, aby byla vlna na svetr, sesbírat vajíčka, zkontrolovat lososy do sádky. A po tom všem se věnovat dětem. Obyčejný, běžný člověk má paradoxně speciální děti, které neznají sociální sítě, ani přístroje, které by jim zprostředkovávaly nějakou elektronickou zábavu. Proto s rozzářenými očkami čekají na svého tatínka nad rozestavěným Člověče nezlob se, případně karetní hrou Prší, kde při hraní těchto a jiných deskových her tráví společné večery, zakončené nějakou pěknou recitací naučené poezie.

Večery

Jak tráví kulturisté večery, o tom kupodivu není v představách obyčejných lidí moc zmínek. Možná ho tráví marnou snahou podrbat se na zádech. Ale možné je i to, že jsou obyčejní lidé večer natolik zaneprázdněni diagnostikou zdravotního stavu kulturisty, než aby psali své představy večerního života kulturisty. Ostatně mnohem důležitější je konat dobro a varovat ty nebohé kulturistické duše lékařskou predikcí. Zdrojem pro sběr potřebných dat je například video s bicepsovými zdvihy. Oblíbenou studnicí diagnóz je též série dřepů a kompletní vyšetření zaručeně poskytne provedení Mrtvého Tahu. Ti odvážnější, kteří bohužel nemají čas na posilovnu, protože se museli věnovat studiu medicíny prostřednictvím seriálu Dr. House a dodělávali si doktorát citacemi z Ordinace z Růžové zahrady se odváží odhadnout i přesné datum smrti, které se z nějakého záhadného důvodu týká vždy jen kulatin, přičemž obvyklý věk skonu je 40, nebo 50 let, nikdy ne něco mezi.

Mějte hezkého Silvestra Extrifiťáci. 

Jakmile se nepodrbeš na zádech, seš odepsanej, kámo...